Příležitosti k lezení

Borská skalka

Je nevelký čedičový vršek (479 m), vyčnívající nad severozápadním okrajem Nového Boru při silnici do Polevska. Kopec, ležící na rozhraní Dolních a Horních Arnultovic, se dříve nazýval Zaječí vrch a jeho vrchol tvoří výrazná v minulosti částečně odlámaná čedičová skála, které se říkalo Drasslerův kámen. Přes koruny stromů se z ní otevírá pěkný výhled jižním směrem na Nový Bor s Chotovickým vrchem, Skalický vrch, Ortel a další kopce v okolí Sloupu, na vzdálenější Ralsko nebo protáhlý hřbet Kozla.

Bukový důl

Je asi 300 m dlouhá skalnatá strž na západní straně Slavíčku. Tato rokle vybíhá šikmo vzhůru od silnice ze Sloupu do Svojkova v místě, kde z ní odbočuje široká lesní cesta, vedoucí po svahu Slavíčku do sedla nad Modlivým dolem.

Česká skála

Asi 2 km jihovýchodně od Kamenického Šenova a 3 km východně od Skalice vystupuje nad údolí Sporky protáhlý zalesněný hřbet, který byl dříve nazýván podle Slunečné, ležící na jeho východním svahu.
Hřbet je nejvýchodnějším výběžkem Českého středohoří a tvoří jej tři rozsáhlé vzájemně se překrývající čedičové příkrovy.

Kalich

Je zhruba 17 m vysoký pískovcový skalní hřib a nachází se ve vzdálenosti asi 1 kilometru od lázní Oybin, a to při silnici vedoucí z Oybina do Lückendorfu (cca 20 minut pěšky z centra lázní Oybin). Kamenná palice vyniká typickým zbarvením způsobeným především oxidy železa, najdeme na něm barvu od černé, přes různé tóny šedé, narůžovělou až sytě rudou. Patří ke skupině několika podobných útvarů nacházejících se v této lokalitě. Erozí různě odolných vrstev pískovce v kombinaci s působením větru, získaly skály charakteristický tvar palic či kalichu.

Ostrý kámen

Je zhruba 25 m vysoká skála z odolného pískovce v blízkosti obce Luftkurort Lückendorf v Žitavských horách. Její vrchol dosahuje nadmořské výšky 569 m. Je to markantní skála nacházející se zhruba v polovině cesty mezi vrchem Brandhöhe (596 m) a stolovou horou Hrnčíř (Töpfer) (582 m).

Skály na Slavíčku

Slavíček je výrazný čedičový vrch (535 m), strmě vystupující z nižší pískovcové plošiny asi 1,5 km jihovýchodně od Sloupu. Jeho jméno bylo podle místní tradice odvozeno od hvízdání větru ve skalních slujích na úpatí, které prý připomínalo zpěv slavíka. Vrcholový kužel kopce je porostlý převážně bukovým lesem a po jeho temeni probíhá čedičová žíla, tvořící asi 200 m dlouhý skalnatý hřbítek s patrným rozpadem horniny do vodorovných nebo vějířovitě uspořádaných sloupců.

Střední vrch

Z táhlého hřbetu vyčnívá skalnatý vrchol Středního vrchu, který je vysoký 593 m vysoký a pro jeho minialpský vzhled se mu přezdívá Matterhorn Lužických hor.

Svojkovské skály

Svojkovské skály tvoří výrazný skalnatý hřbet, vybíhající ze svahu Tisového vrchu asi 400 m směrem k západu nad Svojkov. Hřbet sestává ze zpevněného pískovce s hojnými rezavě zbarvenými železitými polohami a jeho jižní stranu tvoří výrazná mohutná skalní stěna, rozčleněná do řady skalních věží, spadajících ke Svojkovu. Členitější a méně strmý severní svah klesá do hlubokého a romantického Modlivého dolu, z něhož sem několika stržemi vedou lesní stezky. Výstup je ale možný i z jižní strany po strmé stezce, upravené kdysi v průrvě mezi skalami.