Žitavské hory

Uprostřed původní přírody se rozprostírá 1000 let stará kulturní krajina.

Zvláštní kouzlo jednoho z nejzajímavějších německých středohoří spočívá v rozmanitých pískovcových horách, vulkanických vrcholech, ve skalních útvarech připomínajících pohádkové bytosti, a v malebných údolích. Žitavské hory jsou z geologického hlediska pokračováním sudetského horského systému, ke kterému patří také Krkonoše a Jizerské hory. Pohoří tvoří především křídový pískovec, jehož krajinný půvab spočívá v čedičových a znělcových vulkanických vrcholech s jejich krásnými smíšenými lesy, které ční nad pískovci.

Nejvyšší vrcholy, 793 m vysoká Luž, následovaná 749 m vysokým Hvozdem, jsou vulkanického původu. Původní vulkány daly vznik skalním formacím jako např. Varhany v Jonsdorfu a způsobily zvláštní tvrdost místního pískovce, který se těžil a opracovával na mlýnské kameny.

Tento ráj pro pěší turisty láká četnými stezkami, nádhernými výhledy a stále novými překvapujícími skalními formacemi jakými jsou např. „slepice sedící na vejcích“ na vrchu Hrnčíř (Töpfer) nebo kalich (Kelchstein) u Oybinu.

Kulturní krajina Žitavské hory nabízí cenná postní plátna ve středověkém městě Žitava, zříceniny hradu a kláštera v Oybinu a nadchne návštěvníky svou pohnutou minulostí, podstávkovými domky i idylickými horskými vesničkami.